sadaf (Občasný)

Můj laický názor.......ne, dělam srandu

trošku mi tam vadí takové to jakoby pokračování centrální větve s pozadím. Jinak mi to připomíná obličej se zakrýtýma očima...

Teď mě tak napadla taková otázka, mohu-li. Kolik tak uděláš denně fotek, ze kterých pak vybíráš?

Zeanddrich E. (Občasný)

"

."

Janahe (Občasný)

Já se úplně červenám, když na tu fotku koukám

Nedá se to považovat za harašení?

Jsem zvědavá, co na to řekne Jaxxana. Vždyť je to ta její fotka v poněkud nemravném pojetí, kterým jsi se evidentně  inspiroval u mé aloe. Včetně té pavučiny. Já mám na tebe asi špatný vliv

cvakal (Občasný)

Jasně že máš na mně špatný vliv . Když jsem to fotil, netušil jsem, že se na Totemu objeví tvá krásná aloe s nepřehlédnutelným erotickým podtextem, potažená pavučinkou.

Jakápak nemravnost, pavučina mluví sama za sebe .

Němci mají takové docela hezké přísloví: Was rastet, das rostet. V originále je to roztomilá slovní hříčka, v češtině už to není ono: Co odpočívá, rezne. Slýchal jsem ho v souvislosti, o které je řeč .

Jaxxana se sháněla po jehličňanech v Klánovickém lese, tak jsem jí jeden věnoval :-).

Janahe (Občasný)

cvakal: Jak mluví pavučina sama za sebe?

Jednou jsem si udělala čaj do velkého hrnku, pak jsem ho nechala trochu déle stát, protože mě plně zaměstnal můj tehdy ještě malý potomek, a když jsem se k čaji dostala, byla přes hrnek  pavučina a ten čaj byl ještě teplý!

Podle pavouků se nemůžeš řídit, ten můj třeba zrovna patřil do sorty pracovitých hňupů. Pavučinu sice udělal rychle, ale pak aby čekal léta na nějakou mouchu, která bude chtít spáchat sebevraždu utopením.

cvakal (Občasný)

Ten tvůj pavouk byl opravdu rychlý, ale proč by měla moucha hned páchat sebevraždu utopením? Pavouk čekal na mouchu, která se bude chtít napít čaje .  

Pavučina mluví za sebe tak, že když je na něčem pavučina, moc se to nepoužívá. Ty´s toho pracovitého pavouka rychle vyhnala a pavučinu jsi mu zničila, že? Vidíš, vidíš, jaká jsi.

Janahe (Občasný)

Právě se ti snažím vysvětlit, že to s těmi pavučinami je  pouhá pověra. Tenkrát jsem četla detektivku, kde podle pavučin na dveřích detektiv Napoleon Bonaparte poznal, že alespoň tři dny je nikdo neotevřel. Nesmysl to je, jestli tam byl nějaký pracovitý pavouk, zvládl to za chvilku.